Jak správně nahustit pneumatiky a pohlídat tlak

Správné nahuštění pneumatik má zásadní vliv na chování celé motorky. Přehuštěná pneumatika znamená pro jezdce zmenšení plochy, která je v kontaktu s povrchem a naopak podhuštěná pneumatika se pod tíhou stroje bortí. Jak tedy pneumatiky správně nahustit, jak pohlídat tlak a co ještě potřebujete vědět? Napoví vám náš článek.

Správné nahuštění není jen o čísle

Tlak v pneumatice ovlivňuje nejen bezpečnost jízdy, ale také to, jak pneumatika sedí na silnici i celkový pocit z ovládání motocyklu. Například podhuštěná přední pneumatika způsobí pomalejší řízení a navíc bude mít celý stroj tendenci padat do zatáčky. Ne vždy je potřeba řešit nastavení podvozku, někdy jsou to právě pneumatiky, které stačí trochu dohustit nebo jim naopak ubrat.

Tlak měříme vždy za studena. Během jízdy se pneumatiky zahřívají a tlak v nich stoupá. Také nikdy nehustěte kola ihned po jízdě. Nechte stroj zchladnout. Pneumatiky by neměly být vystaveny ani silnému slunci nebo jinému zdroji tepla. Při zahřátí se může tlak změnit až o 0,5 nebo 1 atmosféru. Na trati se proto pneumatiky zpravidla před jízdou spíše ufukují.

Správné hodnoty tlaků jsou uvedeny v manuálu k motorce. Hodnota je výrobcem navržena vždy tak, aby motorka s takto nahuštěnými pneumatikami obstála v nejrůznějších situacích. Někdy se může tlak pro přední a zadní pneumatiku lišit. Vliv na požadovaný tlak může mít také typ pneumatiky.

Hodnota, která je uvedena na boční straně pneumatiky, platí zpravidla pro maximální zatížení. Je to maximální tlak, který pneumatika vydrží za studena. Udán je zpravidla v kPa nebo PSI.

100 kPa = 1 bar

14,50 PSA = 1 bar

Tlak by nikdy neměl být příliš nízký. Někteří motorkář mají tendenci snižovat tlak kvůli větší kontaktní ploše, čímž však na pneumatice dochází k zavírání vzorku a zároveň zmenšení drážek, které odvádí zpod kola vodu. V takovém případě hrozí na mokré vozovce tzv. aquaplaning, neboli vznik vodního klínu před kolem, který se následně dostává také pod kolo. Motorka se v takovém případě stává neovladatelnou. Navíc se může zvyšovat spotřeba paliva a pneumatika může prasknout z únavy materiálu.

Přehnaně nahuštěná pneumatika naopak vede k rychlému opotřebení středu běhounu. Kromě toho, že bude pneumatika náchylnější na mechanické poškození drobnými kamínky a dalšími předměty, jízda bude pocitově příliš „tvrdá“.

Především je však potřeba používat skutečně kvalitní tlakoměr. Měřiče tlaku v pneumatikách na benzínkách jsou většinou méně kvalitní a ne příliš spolehlivé, takže se vyplatí investovat do vlastního. Navíc většinou dojedete s horkými koly.

Kromě již zmíněného zatížení (například jízda na okruhu), je nutné brát v potaz také konstrukci pláště (diagonální, radikální, bias), stav silnice, umístění pneumatiky (zadní, přední), maximální rychlost, mechanický stav vozidla a také běžné provozní podmínky, okolní teplotu a teplotu samotné pneumatiky.

V základu můžeme říci, že při rychlosti nad 150 km/h lze základní tlaky spočítat rovnicí „rychlost“ versus "maximální zatížení pneumatik". Reálně je však potřeba upravit tlak pomocí tlakoměru s ohledem na to, aby zatížení, které na kolo působí, pneumatiku nedeformovalo.

motocross_pneu

zdroj: Pixabay.com

Vždy připraven

Ať už vyrážíte na pár hodin nebo na několikadenní trek, vždy se vyplatí být připraven. Ne vždy je po ruce servis a možnost vyměnit poškozenou pneumatiku. Proto se vyplatí vozit sebou opravný kit pro moto pneu, který si poradí s mnoha nečekanými situacemi.

Na cesty se vyplatí brát sebou také profesionální pumpičku vyvinutou speciálně pro motorkáře.

Nejen tlak je potřeba kontrolovat

Kromě tlaku se zaměřte i na:

Vizuální kontrola

Kromě pravidelné kontroly tlaku, který může proběhnout před každou jízdou, minimálně však jednou týdně, je vhodné prohlédnout pneumatiky také vizuálně. Hledat můžete trhliny v bočnicích, praskliny, hřebíky a drobné kamínky zařezaná v běhounu a další poškození.

Dezén pneumatiky

Ze zákona by měla být minimální hloubka dezénu 1,6 mm. Abychom si uvedli celé znění:

Činná plocha pláště pneumatiky v provozu musí mít po celém obvodu a celé šíři vrchního běhounu jasně viditelný dezén s hloubkou hlavních dezénových drážek, nebo zářezů u mopedů nejméně 1,0 mm a u vozidel ostatních kategorií nejméně 1,6 mm. (vyhláška č. 341/2002 Sb. § 21 odst. (5) ve znění změn a doplňků).

Dezén by se měl opotřebovávat rovnoměrně. V případě, že je opotřebení nestejnoměrné, hodí se zkontrolovat tlumiče a zarovnání neboli sbíhavost kol s rámem motorky.

Drátová kola

Než namontujete novou duši do drátových kol, zkontrolujte celkový stav kovového povrchu, zda na něm nejsou například kovové šupiny nebo rez. Důležitá je také kvalita a stav ochranné gumové pásky.

Ventilek

Ventilek je složen z čepičky a jádra, které se dále dělí na vložku a dřík. Pokud se tlak v pneumatikách ztrácí, může to být způsobeno jádrem ventilku. V případě, že nepomůže dotažení a vzduch dále uniká, můžete vyměnit jádro za nové. Další příčinou může být zteřelé tělo ventilku.

Vyvážení

Při každé montáži nové pneumatiky je vhodné nechat kola převážit v servise. Sice lze kola vyvážit i v domácích podmínkách, ale nikdy tím nenahradíte strojní vyvážení. Správně vyvážení má značný vliv na životnost pláště.

Správně nahuštěné pneumatiky zajistí nejen lepší pocit z jízdy a pohodlnější ovládání motocyklu, ale také výrazně zvýší bezpečnost jízdy.