Ojnice a klikovky

Už vám někdy vrzalo v kolenech? Nebo jste špatně došlápli a v koleni vám ruplo? Když koleno nefunguje správně jak má, je to "opruz". Všudypřítomná bolest, neschopnost normálního pohybu, pomalá chůze a navíc, kdyby vás chtěl někdo na ulici oloupit, ani mu neutečete. Buď se s ním musíte porvat, nebo se nechat okrást. A to všechno jen kvůli nefunkčním kolenům. Kolena k životu potřebujeme. Jsou permanentně v pohybu, takže musí fungovat správně a hlavně bezbolestně.

Co je to ojnice?

Jednou z nejnamáhavější části motoru vaší mašiny je ojnice nebo klikovka. Ojnice, tahle malá, zdánlivě nevýznamná tyčka, převádí v pístových strojích posuvný pohyb v pohyb rotační. Zkrátka ji potřebujete, aby se vám točila kola. Jeden konec ojnice je připojen k pístu, ten druhý pak ke klice. Je neuvěřitelně drsně namáhaná. Musí vykázat provozní odolnost proti rázovému namáhání. Navíc musí zůstat pevná v tahu a ohybu a také ve vzpěru. Připomíná vám to něco? Kulturista, co zvedne těžké závaží, utáhne autobus plný lidí a nezlomí se, když se po něm ten autobus projede. Prostě to nejpevnější, co může být.

Na klasické ojnici najdeš jednak malé oko neboli oko ojnice. Pomocí pístního čepu se spojuje s pístem. Další část ojnice je její dřík – spojovací článek mezi okem a patou. Něco jako vaše páteř. Dřík musí dřít a ustát již zmiňovaný tlak a nápor. Navíc musí být schopen vést kanálkem olej pro mazání pístního čepu. Poslední namáhanou částí ojnice je pata. Je přichycena k ložisku ojnice.

Má-li vaše mašina ustát nápor, který potřebujete, aby ustála, zkontrolujte čas od času ojnice i klikovky. Natáhněte se s bolavými koleny na gauč, vezměte si do ruky mobil nebo noťas a najeďte na Dypree. Tady si vyberte z ojničních sad nebo ojničních ložisek. Dopřejte svému miláčkovi nové endoprotézy. Odměnou vám bude svižná a silná jízda. A proto jste si vlastně motorku pořizovali, nebo ne?